Historie destilace alkoholu

Kdy začal člověk poprvé destilovat alkohol? Jak se alkohol vyrábí? Kdo poprvé destiloval vodku? Poláci nebo Rusové? Z čeho se vyrábí tequila? Všechny odpovědi na tyto a mnoho dalších otázek naleznete v tomto článku, který je rozdělen na 5 oddílů věnujících se technikám a metodám používaným při výrobě všech druhů destilátů, jež jsou dnes běžně k dostání v barech a dále na 6 oddílů věnovaných jednotlivým skupinám destilátů. Informace budou pravidelně aktualizovány a upřesňovány, jakmile vyjdou na světlo světa nové techniky a metody výroby.

Alkohol byl člověkem používán po mnoho století. K jeho objevení pravděpodobně došlo čirou náhodou – požitím kvasícího ovoce a následným pozorováním zvláštního příjemného účinku, který to vyvolalo. Už ve starověku pili lidé kvašené nápoje v nějaké podobě. Hroznové pivo a palmové víno se vyrábělo už v roce 4000 př.n.l. v Mezopotámii a Egyptě. Už kolem roku 1000 př.n.l. obchodovali s vínem napříč Středozemním mořem Řekové s Féničany. V té době se k výrobě alkoholu nepoužívala žádná hlavní plodina. Zužitkovalo se prostě vše, co se přirozeně pěstovalo v dané zemi.

Objev destilace

Obecně se věří, že poprvé se s destilací začalo ve středověké západní Evropě. Přesto kolem roku 800 př.n.l. už používala většina východních kultur dva výrazy pro rozlišení mezi kvašenými a silnějšími nápoji. Například v Číně se rýžovému pivu říkalo Tehoo a destilátu Suatchoo. Je tedy pravděpodobné, že k destilaci docházelo už v té době, avšak nedochovaly se o tom žádné písemné záznamy, které by to potvrdily. Pravděpodobně první možné záznamy o destilaci tak pocházejí ze 4. století z Číny. Kde v nich alchymista Ko Hung takto popisuje přeměnu cinabaritu (nebol-li rumělky) na rtuť: „…jako víno, které bylo podrobeno jednomu kvašení. Nemůže být srovnáváno s čistotou a průzračností vína, které bylo podrobeno kvašením devíti.“

Alexandrijští Řekové

Alexandrijští Řekové také objevili, že varem lze přeměnit látku v jinou látku. Aristoteles v roce 4. n. l. líčí, jak by mohla být pomocí destilace mořská voda přeměna na pitnou. Nikde však není ani zmínka o víně a je tak možné, že tento krok už alexandrijští Řekové neudělali. V roce 290 n. l. vydal císař Dioclecián rozkaz, aby byly všechny záznamy alexandrijské školy zničeny. Pokud tedy existoval nějaký důkaz o destilaci alkoholu, pak nenávratně zmizel spolu s ostatními spisy.

Kdo první objevil tajemství destilace, tak zůstává záhadou. Je možné, že Číňané, Egypťané a Řekové prováděli pokusy o destilaci současně. Historie objevu destilace ale obecně bývá přisuzována alchymistům z Blízkého Východu, kteří ji používali kolem roku 30 n. l. k výrobě parfémů z rostlin a květin.

Alchymisté

Alchymie tedy stála u zrodu destilace. Alchymie se snaží pochopit, jak funguje svět. Mezi jinými, k tomu také využívá práci s prvky a jejich vliv na přeměnu hmoty – snaží odstranit nečistoty a získat tak co nejčistší esenci.

Alchymistické pokusy daly vzniknout parfémům, líčidlům, lékům a časem také alkoholickým nápojům.

Umění alchymie putovalo společně s Islámem a postupně se rozšířilo napříč severní Afrikou až do pevninské Evropy. Přesto přesné místo zrodu alkoholických nápojů zůstává nejasné. Skutečností nejspíš je, že se pravděpodobně destilace objevila na několika místech současně.

Mniši

Po alchymistech převzali pomyslné žezlo strážců tohoto umění mniši. Během středověkého období temna byly kláštery centry vzdělanosti a Irsko bylo hlavním střediskem vědění. Byli to irští mniši – putující po Evropě, společně se svými bratry v Salernu a také Maury – kteří rozšířili povědomí o tomto umění dále. Z tohoto období také pochází první nálezy písemných důkazů o destilaci. Alkohol se tehdy pořád používal především jako lék a byl považován za „ideální prostředí k uchování léčivých bylin“. Mniši připravovali z alkoholu, který získávali ze všeho, co rostlo kolem, posilující nápoje a elixíry. Poté, co byla uvolněna přísná kontrola používání alkoholu ze strany klášterů, se stal majetkem lidí a byl užíván pro společenské účely.

První skutečná destilace alkoholického nápoje

První destilace alkoholického nápoje je připisována Raymondu Lullovi. Jednalo se o destilaci vína metodou dvojité destilace a kondenzátoru se studenou vodou. Lull byl tak ohromen silou nápoje, že věřil, že by mohl způsobit konec světa. Nicméně je mu připisována zásluha, že přinesl umění výroby do Anglie, kam byl pozván Johnem Cremerem na návštěvu u dvora krále Eduarda I. Alkoholické nápoje byly nyní pevně zakořeněny. V roce 1483 Schrick z Augšpurku publikoval první tištěnou knihu pojednávající o alkoholu a dvanáct let poté bratr John Cor koupil svých známých osm bollů (boll – stará váhová míra) sladu a začal údajně s výrobou whisky ve Skotsku. Řeči o alkoholických nápojích se rozšířily a spolu s nimi dorazily i tyto nápoje až do lidských příbytků. Brzy na to se alkohol vymanil z pout medicíny a stal se součástí běžného života a oslav.

Komerční destilace

Koncem 16. století se začaly objevovat první komerční palírny. Mnoho z nich nebylo nic víc, než velký dům s destilačním přístrojem uvnitř. Ale někteří destilátoři, jako byl třeba Lucas Bols, byli již v té době zapojeni do velkovýroby Geneveru a likérů. I destilátoři z Poznaně začali tehdy s vývozem svých nových druhů vodky. Destilační přístroje se tou dobou značně zdokonalily. Expanze průmyslu potom vedla ještě k většímu experimentování a k rozvoji regionálních a národních druhů alkoholu, tak jak je známe dnes.

Oprávnění k pálení alkoholu

Od 18. století začaly vlády udělovat palírnám oprávnění k destilaci, aby tak zajistily prodej pouze bezpečného a pitného alkoholu. Tato politika přetrvává ve většině zemí dodnes.